3.kapitola/2 půl

8. července 2008 v 21:04 | zazo |  bezva prázdniny... heh (zazo)
huh... ¨2.polovina

"Zajímala jsem se, co je ten kluk zač, přeci nenechám nějakého pitomce, aby si vzal mou dceru? K mému překvapení jsem zjistila spousty věcí z jeho rodokmene. Potterovi byl velevážený rod na obou stranách. Potěšilo mě to, ale i vyděsilo. Na jaké straně tedy stojí James Potter? Když jsem se dozvěděla, že nastoupil na bystrozora, ulevilo se mi. Nechtěla jsem, aby se z Lily stala smrtijedka. Byla jsem strašně šťastně, když jsem se dozvěděla o tvém narození," zašeptala něžně. "Byl jsi nádherný. Vloupala jsem se kvůli tobě do nemocnice," zasmála se.
"Ale pak jsem jednoho dne poslouchala u Arbertoforta v hostinci. Viděla jsem, jak Brumbál s jakousi Sibilou Triloniowou. Sledovala jsem je. Když jsme viděla, kam zmizeli, použila jsem tajnou chodbu a všechno jsem to uslyšela. Albus na mě nepřišel, ale chytili někoho jiného. Severuse Snapea. To on řekl o věštbě Voldemortovi," prohlásila.
Harry vyskočil. "Cože!" vykřikl. "Jak mohl toho idiota smrtijedského pak zaměstnat? Co si o sobě Brumbál myslí? Zbláznil se snad?"
Sophie ho uklidnila mávnutím ruky. "Posaď se a klid, ano," zašeptala. "Severus Snape mi lezl krkem, kde se dalo. Unikl vězení, pak ještě získal důvěru Brumbála a měl další a další výhody. Pak jsem zjistila, že po vyslechnutí věštby se stal naším špehem. Snad svého rozhodnutí litoval, kdo ví. Díky němu však mnoho lidí žije."
Harry však moc o jeho pomoci přesvědčen nebyl. "A co se stalo s tou Monikou?" zavrčel.
"Měnila si jméno," pokrčila rameny Sophie. "Jistě jí budeš znát. Jmenuje se Minerva…"
Harry vyjekl. "To snad nemyslíš vážně," vykřikl.
"Čestný," pousmála se.
"Vodu," zaskuhral. Uregen mu jí s klidem podal a čekal, než se uklidní. "A co jsi mi ještě chtěla říci o Charlesovi Potterovi?" zamumlal a doufal, že to nebude tak hrozné.
"Byl to hodně dobrý bystrozor. S ničím si moc hlavu nedělal. Byl hodně podobný Alastorovi. Pokud nemusel, nezabil, ale výslechy s ním bylo peklo. Nebál se použít donucovací prostředky. Je ale fakt, že to používal jen na ty, kteří doopravdy byli krutí a odporní. Pak je tu ještě fakt, že odsuzoval zbabělce. Nesnášel lidi, kteří se moc báli. Jeho lidé byli nuceni se překonávat. Byl tvrdý, ale je pravda, že jeho lidé byli nejspolehlivější a pod jeho vedením jsme byli hodně chránění."
Harry mlčel. Něco takového očekával, ale mohlo to být horší.
"Ještě něco? Ať to mám rychle za sebou."
"Nic," usmála se Dina. "Jinak, měli bychom se představit. Já jsem Dina Lorensová. Jsem dobrá na svědění mužů a pak jejich okrádání," zazubila se.
"Chad Gresbl. Prvotřídní zloděj a podfukář," ušklíbl se.
"Moren von Sorpel. Intrikář, podvodník a vyděrač," poodhal dokonale srovnané bílé zuby.
"Uregen hrabě de Monte,"ušklíbl se poloupír a odhalil tak své špičáky.
"Bezva," zamumlal. "Bože, kam jsem se to dostal," zanaříkal.
"Jen klid. Uvidíme, co bude z tebe," ušklíbla se Dina. Harry zbledl.
"Bystrozor," odtušil.
"No, i to je jedna z možností," zamumlal znuděně Chad, který jasně dával najevo, že tohle asi nebude to nejlepší.
"Nechceme z tebe udělat smrtijeda," prohlásila Sophie. "My tě chceme naučit se mezi námi pohybovat, jednat. Musíš se naučit rozhodovat se v určitých situacích a hlavně, musíš vědět, jaký je tvůj nepřítel. Naučíme tě všemu, co by se ti mohlo hodit a uvidíš, že budeš i rád, že to umíš."
"Já, mohu se na něco zeptat?" zamumlal nejistě.
"Jistě," prohlásil Moren.
"Totiž, měl jsem něco jako sen…." Zamumlal a všechno jim řekl. Když skončil, všichni na něj chvíli hleděli a pak mu začal odpovídat Uregen.
"Byl to jen sen, sice neobyčejný, ale sen to byl. Jde o kouzlo. Když tvůj nepřítel spí, můžeš mu přivodit sen. Nevidíš, co se v něm děje, ale stačí, když chceš, aby byl šťastný, smutný, zoufalí a tak… Funguje to tak, že v tom snu prožívá jakýsi sen, kde se mu splní spousty přání, které pak skončí tím, čím si přeješ. Ty jsi ukončil sen tragédií, což si Voldmeort přál," podotkl. "Nic méně ses v tom snu mnohému naučil. To, že ovládáš telepatii, není jen tak. Naučil ses jí právě v tom snu. Tudíž, musíš umět nyní všechno, co jsi uměl v tom svém vysněném světě," zakončil vysvětlování Uregen.
"Všechno?" zamumlal.
"Jo," přikývli všichni.
"To je něco," zazářily mu oči.
"Co umíš?" zeptal se Chad.
Harry jim to všechno vyjmenoval.
"Výborně, tím se to zlepšuje. V tom snu jsi byl králem vlkodlaků a tady jsi jím taky, ale má to háček," prohlásila Dina. "Nevím, kdo tě bude následovat, každopádně to budeme řešit později. Nyní jdi do pokoje. My se domluvíme, co všechno tě budeme muset naučit a pak za tebou přijdeme." Vyhodila ho.
Harry zapadl do pokoje a měl o čem přemýšlet. Nestává se mu každý den, aby se dostal mezi takové lidi.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama