7.kapitola/2 půl

8. července 2008 v 21:15 | zazo |  bezva prázdniny... heh (zazo)
Tohle je nejhorší nevýhoda blogu...

"Bezva," zazubila se. "A jména?"
"Kyngsley Pastorek, toho znám osobně. Pak Nymphadóra Tonksová, tu znám taky. Nějaký Alfons Rusel a Hugo Farel."
Dina se ušklíbla. "Žádný Moody ani Potter, bezva. Tak se dáme do práce."
Harry na ní chvíli nechápavě hleděl.
"Potterovi a Moodyovi jsou po generace nejlepší bystrozoři a zločinci na světě. Mít někoho z jejich rodu na své straně je klíčové."
"A my máme na své straně všechny z obou rodů," ušklíbl se.
"No…" zamumlala. "Je tu něco, co jsem vynechala. Když jsem ti říkala o našem rodu… Ale to ti řeknu později," vykrucovala se.
"Jasně," povzdechl si. "Hodně závažné?"
"Ano i ne," pokrčila rameny.
"OK."
"Tak jdeme?"
"Ale jak se tam chceš nepozorovaně dostat?"
"Uvidíš mládě, uvidíš," uchechtla se a klepla Harryho hůlkou. Ten začal mizet. Brzy zmizel úplně a Dina vykročila. Harry se jí držel těsně za zadkem. Došli až ke dveřím a v tu chvíli na Harryho mrkla.
Dina otevřela dveře a vešla. Všichni bystrozoři se na ní hned podívali s tasenými hůlkami. Žena strnula a překvapeně zamrkala. Harry se na to díval s obavou, ale pak Dina začala něco drmolit francouzsky. Ale jak se zdálo, ani bystrozoři neví, co jim říká.
Tonksová se na ní podívala a pak se ohlédla k ostatním. "Ehm…" zamumlala. "Umíte anglicky?"
"Englišsky?" zavrněla. "Malo," prohlásila se silným přízvukem.
"Eh… co… tady… děláte," mumlala pomalu Tonksová a přitom mávala rukama. Harry se náramně bavil.
"Já sál hledala číslo… eh… 7," zadrmolila.
Tonksová se na ostatní podívala s jakousi otázkou v očích. Kyngsley sklonil hůlku.
"Dovedu jí tam," prohlásil a přistoupil k ženě.
Dina Harrymu naznačila, aby jí četl myšlenky.
'Jdi dál. Ty dveře nalevo vedou tam, kam musíš a ty na druhé straně tě zavedou k oblouku,' prohlásila. 'Buď se mnou v kontaktu, budu tě dál navigovat.'
"Pojďte… se mou," požádal jí Kyngsley a vyvedl jí ven.
"Co to bylo?" uchechtla se Tonksová.
"To nevim," zamručel jeden z bystrozorů, kterého Harry neznal. "Každopádně je to nějaké divné."
"Taky si myslím," přikývla Tonksová. "Ale ať je to jak chce, dovnitř se nedostala," ušklíbla se.
'Tak to si jen myslíš,' ušklíbl se Harry a protáhl se kolem hlídky. Přešel ke dveřím a když se nedívali, vstoupil do nich. Vešel a rychle, přesto neslyšně, zavřel.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama