8.kapitola/2 půl

8. července 2008 v 21:17 | zazo |  bezva prázdniny... heh (zazo)
dlouhá to kapitola :->

Brousek na něj nechápavě hleděl. Chlapec se jen zasmál, ale neřekl mu nic víc. "Jednou, možná, pochopíte," prohlásil pak. "Mohl by jste mi říci, jak se sem démoni dostali?"
"Jak víš, co to bylo?" vydechl překvapeně Brousek.
"Mám pár přátel, kteří věří na legendy. Navíc jsem se k oblouku dostal a viděl jsem krajinu za závěsem," podotkl.
"Krajinu?" zamumlal zamteně. "To ale znamená, že se průchod ještě více rozevřel," zamumlal si pro sebe, ale pak se zarazil. "Dostal? Jak? Vždyť jsou tam mí lidé a..."
"Na tom nesejde," mávl rukou. "Takže ta krajia předtím vidět nebyla?" zajímal se, ale Brousek už nic neřekl. "Dobrá tedy. Já půjdu. Kdyby jste cokoli potřeboval. Zavolejte. Raději však zůstaňte v posteli, protože by se vám mohlo přitížit. Z postele vás pustím asi tak za dva dny," mrkl na něj a odešel.
Chlapec měl o čem přemýšlet. Pokud se portál nadále otvírá, znamená to, že každou minutu kterou ztratí, budou démoni blíž. A to ještě nebylo nejhorší. Co když se portál rozšiřuje i do jiných dimenzí? Může se pak jejich svět propojit s dimenzemi, které mají s nimi něco společného? Co když se portál spojí s dimenzí, kde je Voldemort vládce? Kde je on zlý? Kde je třeba Brumbál na straně zla? A co teprve, když by se tihle lidé dostali sem. Pokoušeli by se vládnout?
Harry ohrnul nelibostí ret. Představa, že by musel bojovat sám sebou nebo s Brumbálem. Mohl by vidět rodiče a Si...
V očích se mu zaleskly slzy. Ne... nechtěl na to teď myslet. Už tak byl dost smutný.
"Děje se něco?" ozvala se za ním Sophie.
"Nic," zatřepal hlavou. "Jen jsem přemýšlel," zamumlal nešťastně.
"Nechceš si o tom promluvit?" usmála se.
Harry mlčel. "Víš. Co když se portál propojuje s dalšími dimenzemi? Se světy, kde jsou moji rodiče a..."
"Já vím," zašeptala a objala ho. "Avšak může být i svět, kde jsou mrtví všichni tví přátelé a mohli zemřít právě tvojí rukou," konejšila ho. "Ber to tak, že všechno co je tady, může být někde o dost horší. Ale možná máš pravdu. Měli bychom zničit nebo uzavřít ten portál, co nejrychleji. Nebo nám tady bude pobíhat Lord Potter," ušklíbla se a pohladila ho jemně po vlasech.
Harry se zasmál. "Jen to ne," zazubil se, ale jeho oči zůstávaly smutné. Sophia si ho měřila pohledem. "Řekla ti to Dina?"
"Co?" nechápal.
"O Teodorovi," zašeptala.
"On je mrtví, ne?" odtušil.
"Ne tak docela," zamumlala. "Voldemort mu vymazal paměť a udělal z něj svého vojáka," prohlásila. "Je tu jediná možnost, jak mu pomoci a to je telepatie," řekla.
Harry si jí chvíli zaraženě prohlížel. "Kde je?" řekl po chvíli.
"Je daleko. Až někde v Rumunsku, ale nemyslím si, že by mělo být nějak těžké ho najít a dostat ho sem," ušklíbla se. "Určitě jeho jméno bude znát mnoho lidí. Jak jistě víš, je to tvůj strýc a jako takový má nadaní na bojová umění," mrkla na něj. "Pomůžeš mu?"
"Jasně," rozzářil se a na chvíli zapomněl na Siriuse, protože musel myslet na něco jiného.
"Takže vyšleme Chada, Uregena a Morena na cestu, ne?" usmála se vlídně. Harry přikývl a byl zvědaví, jak dlouho bude Ted vzdorovat. "Možná by s nimi měla jít Dina s Johnem," přemýšlela Sophie. "To by nebylo možná špatné. Pošlu mu sovu," rozhodla nakonec.
Harrymu se zvedla nálada. "Rád bych Johna poznal a Teda taky a..."
Sophia se rozzesmála a nechala ho tančit na chodbě. Žena si ho vesele prohlížela. Kdo ví, co tenhle kluk všechno slyší, co vidí a co všechno ví? Je tajemný a neříká všechno, ale jen osud (Já :-P) ví, že se mu to jednoun možná bude hodit.
Chlapec raději odkráčel do ložnice. Tam stála majestátní sova. Harry na ní chvíli hleděl, ale pak od ní převzal dopis.

Milý Harry,
Jak se máš? My se máme celkem dobře. Jen nás máma zase prohání. Však víš... jen ti pak MUSÍME něco říct. Hlavně se pro Siriuse netrap!
Nebudeš tomu věřit, ale Čmuchal se vrátil... i když jsme si mysleli, že se zatoulal navždy...

Harry se posadil na postel a vytřeštil oči. Ještě jednou se podíval do dopisu. Ano, četl dobře. Čmuchal se vrátil. Pak to tedy znamená.... to znamená, že se portál rozevřel natolik, že kromě démonů prošel i Sirius. To je...
"Sophie!!!!" vykřikl.
Ani ne za chvíli byli v jeho pokoje všichni. Skupinka kouzelníků se na Harryho strnulý, nejistý pohled, dívali s nejistotou. Chlapec jen natáhl ke své babičce dopis a ta se do něj podívala. Pak se nechápavě otočila zpět na Harryho.
"Čmuchal je krycí jméno pro..." hlas se mu zadrhl. "Pro Si-Siri-Siriuse..."
Dina se usmála. "Tak to znamená, že je na živu," zazubila se, když se podívala sbé matce přes rameno.
"Vypadá to tak," přikývl nadšeně. "Co je tam dál?"
"Nechceš si to přečíst sám?" navrhla Sophie měkce a vracela mu dopis.
Harry vděčně přikývl a vrátil se k dopisu. Už tam nic takového nebylo, ale i tak ho to potěšilo a vrátilo mu to dobrou náladu, ale něco mu tu nesedělo. Proč by Ron, který dopis psal, posílal takovou sovu? Pak se vrátil k dopisu a tam bylo pé es.
"Sova patří Lupinovi?" podivil se upřímně.
"Postarám se o ní," houkla Dina. "A když už jsme u vlkodlaků. Bylo by dobré, kdyby ti Uregen, až se vrátíme, ukázal jak se jako král máš chovat," ušklíbla se. "Mami? Řekneš mu zatím, co a jak?"
"Jistě," usmála se starší žena.
"Bezva," zazubila se Dina. "Tak mi jdeme chytat Teodora," mrkla na Harryho a odešla spolu s ostatnínimi. Jen Sophie zůstala.
"Proč je v rodokmenu datum úmrtí u Teodora?"
"Protože zmizel a našlo se, údajně, jeho tělo, ale spíše to byly zkrvavené cáry oblečení. Voldemort, nebo spíše, Voldemortovi spojenci mu změnili tvář a tak a udělali z něj smrtijeda. Bylo mu tehdy... ehm... deset? James nevěděl, co má dělat. Nenáviděl pak smrtijedy ještě víc. Jenže Teodor žil. Byl mocný, ne tolik, jako ty, ale už rozhodně ve svém věku věděl, co to boj je. Voldemort ho pak snadno naučil všemu, co potřeboval, aby uměl," ušklíbla se. "Nikdy ho nechytili, ale taky ho nikdy neosvobodili."
Harry přkývl.
"Tak a teď spátky k vlkodlakům," usmála se. "Jak jistě víš, vlkodlaci neměli krále mnoho století. Je totiž jedna dohoda. Jedná se o dohodu trůnu. Volkodaci nebudou mít krále, dokud to nebude nezbytné. Bude třeba nějaká válka, revoluce, nějaké potíže mezi vlkodlaky a trak podobně. Král by měl být králem. Starat se o svůj lid a vést ho v těžké době. I když doba pomine, zůstává král do konce svého života, pak se vše vrací do normálu. Ale být králem není lehké," varovala ho. "Je to mnoho pravidel, poviností a mnoho práce. Budeš se toho muset hodně naučit."
"Babi?" začal. "Proč vlkodlaci naměli krále i minule?"
"Kdo by nastoupil na trůn?" usmála se. "Tajemství rodu zná jen hodně málo lidí. Já na tohle přišlá nohodou," porkčila rameny. "Musíš pochopit, že v té době byli lidé vyděšení a vlkodlačí knížata, která volí krále, se do té korunovace nijak nehrnula. Pochop, Voldemort to nechtěl a oni se báli jít proti němu. Pokud jim však dokážeš, že jsi silnější, pak tě zvolí za svého vůdce," prohlásila. "Ale nebude to nijak lehký. On se o trůn zajímá i Voldemort, takže budeš muset být hodně opatrný," prohlásila.
"Takže se budu muset naučit etiketu? Budu se muset naučit všechno kolem pravidel, kolem kouzelnického světa a tak?" ujišťoval se.
"Přesně tak?" pokývala hlavou. "Jako král budeš mít hodně práce."
"A to jsem chtěl být bystrozor," zakňučel.
"Však budeš, jen se postaráš ještě o svůj lid. Vlkodlaci nepotřebují mnoho starostí, jako lidé. Nebude to tak zlé," klidnila ho. "Jen budeš znát věci, které musí znát ministr a možná toho bude i víc," ušklíbla se pobaveně. "Co takhle začít stolováním?"
"Bezva," zamumlal.
Za hodinu už seděl u stolu, kde bylo nespočet příborů s několika talíří.
"Ve snu jsi něco takového bral, ne?"
"Jo, ale nešlo mi to," zamumlal.
Sophie se rozesmála. "To zvládneš," ujišťovala ho. "Hele, tak mi popiš, co kde je a pak mi ukaž jak se co podává a tak," ušklíbla se a Harry mohl začít. Nešlo mu to, z počátku, ale pak se mu věci začali vybavovat a celkem se do toho i dostal.
Trvalo skoro celý den, než zvládl všechna pravidla stolování. Přesto měl sem tam nějaké mezery, ale Sophie s ním byla spokojená.
Harry se pak došel vykoupat, ale hlavu měl plnou svého strýce. Jak bude Teodor Potter vypadat? Jak moc ho Voldmeort změnil? A povede se mu vrátit mu paměť na bratra a ostatní? Jak ho přijme? A jak přijme on sá sebe?
Horká voda mu stékala po těle. Nechával se unést tím blaženým, pocitem uvolnění.
Do mysli se mu však vetřela i myšlenka na Siriuse. Copak asi teď dělá? Jak se má? A bude se na něj zlobit?
Měl tolik otázek, ale žádnou odpověď. Čím však nad tím více přemýšlel, tím víc byl rád, že je tady a ne v Řádu. Nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že toho ještě hodně prožije, než se vrátí do školy.
Než si šel lehnout, zkotroloval Brouska s ostatními bystrozory. Dva z bystrozorů se měli co nevidět probudit a tak se rozhodl, že u nich raději zůstane, aby si něco neudělali. Brousek se zdál být už klidnější, když se ujistil, že mu nic nehrozí.
Chlapec ho stihl ještě ujistit, že se bude moci zítra protáhnout a podívat se kolem. Velitel to přijal s vděčností a chlapec se mu ani nedivil. Sice byl Brousek panovačný, ale Harry mu viděl až do myšlenek. A tak věděl, co muž prožívá.
Nyní tedy seděl u ženy, kterou zachránil na poslední chvíli. Nemohl si však pomoci. Jeho zrak padl na jasnou hvězdu na nebi. Zamyloval si tu hvězdu.
Seděl tak hodně dlouho, než jej někdo vyrušil.
"Hvězda Sirius?" zval se slabí hlas.
"Ano," přikývl nejistě. "Mám jí rád," zamumlal. "Jak vám je?" staral se.
"Bolí mě ruka a noha," pokrčila rameny. Harry se natáhl pro lektvar, který udělal spolu se Sophií. Žena to s vděkem přijala.
Chlapec se jen ušklíbl nad tou důvěřivostí, ale neříkal nic.
"Jmenuji se Anna Gery-Vordová," usmála se.
"Harry Potter," přikývl.
Jen se ušklíbla. "Ty se často nepředstavuješ, co?"
"To ne," usmál se smutně. "Je to hrozný."
"Podle mě, máš štěstí. Být slavný má hodně výhod, ale... i nevýhod."
"To jistě," podotkl. "Jste jistě unavená."
"Ani ne," mávla rukou. "Je mi fajn."
Přikývl a usmál se. Tahle žena byla hodně nafoukaná a moc rozumu nepobrala, ale zase musel uznat, že kdyby se víc snažila, baly by dobrá.
"Kolik je?"
"Něco po půlnoci," pokrčil rameny.
"A kolikátého?"
"Třináctého července," prohlásil. 'Týden prázdnin pryč,' podivil se. Ten čas tady uplynul strašně rychle.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama