1. kapitola/2. část (D)

22. srpna 2008 v 22:26 | sabrine |  Duše (sabrine)
Auto jeho příbuzných už stálo na příjezdové cestě a Harry ani netušil, kdy přijeli, jen doufal, že jsou velice unavení.

Dostal se až ven, kde uviděl onoho podivného čaroděje, který hluboce spal, a Lupina, který i nadále zíral do okna.
Harry se mírně usmál.
"Vstávej, hlupáku," zasyčel čaroději do ucha. Ten nadskočil.
"Remusi, to není vůbec vtipný," vrčel vztekle. "Buď vod tý dobroty a nech mě," prskl.
"O čem to mluvíš?" nechápal zmatený vlkodlak.
Muž zbledl. Pohlédl na místo, odkud vycházel hlas jeho společníka, který byl od něho poměrně dost daleko.
Harry raději vyrazil. Ještě za sebou uslyšel výkřik a panikaření, od neznámého. Harry se skutečně dobře bavil.
Lupin nechápavě hleděl do míst, kde měl být muž, který hlasitě vyjekl.
"Co se stalo? Mundungusi?" zeptal se.
"Kde jsi?" houkl vystrašeně.
Remus si sundal maličko plášť a to už k němu něco vletělo.
"Co je?" nechápal zmatený vlkodlak a pokoušel se ze sebe Mundunguse setřást.
"Ně-ně-něco tu-tuje a-a-a ono mě to vidělo," šeptal roztřeseně.
Lupin se konečně vyprostil ze sevření svého společníka a pohlédl na něj. "Něco se ti zdálo," odtušil.
"Ne, nezdálo," kňoural. "Cítil jsem poryv větru a jakoby kolem mě něco proletělo. Hrůza," mrmlal. "Vůbec jsem nevěděl, kde to je, neviděl jsem to. Jakoby to mělo nadpozemský hlas a…"
"Jdeme domů," povzdechl si Lupin a oba je přemístil do Řádu.
Mundungus se doposud klepal, a držel se Lupina za hábit.
V kuchyni bylo ticho. Byl tam pouze Sirius a Moody.
Mundungus se krčil za Remuse a odmítal se jakkoli pohnout. Moody se na to díval s úšklebkem a Sirius zase nechápavě.
"NĚCO ho vystrašilo," zabrblal.
Sirius se zasmál. "Není to něco, Harry?"
"Mám to podezření," zavrčel.
"Podezření?" otázal se Moody
Lupin mu všechno řekl.
"Zajímavé," zabručel s úsměvem. "Ale má o háček. Vidí Potter přes neviditelný hábit?"
Remus znejistěl. "Ne!"
"Jestli hrozí Harrymu nebezpečí," zašeptal Sirius.
"Podívám se na to, ale mohu až za tři dny," prohlásil Moody. "A pak se uvidí."
Harry si odmávl Záchranný autobus a sundal si neviditelný plášť. Kapuce mu však halila tvář.
"Kam to bude?" zeptal se Stan.
"Na příčnou," odsekl. Nechtěl, aby jej poznal.
Mladík přikývl a houkl na řidiče. Harry zaplatil a posadil se.
Ani ne za minutu stál před vchodem na příčnou. Poklepal na správnou cihlu a vešel do tiché ulice, která se teprve pobouzela k životu. Krámy teprve otevírali stejně, jako banka.
Chlapec zapadl do banky, kde se ho hned ujal skřet.
"Budete si přát?" zeptal se podezřívavě jeden z nich.
"Ano, potřebuju vybrat peníze a zřídit nový trezor," prohlásil.
"Klíč máte?" vyptával se.
"Ano," zabručel.
Podal mu klíč a řekl mu, čeho kolik chce. Za chvíli měl batoh plný galeonu. Polovinu svého trezoru převedl na nový, který nenesl ničí jméno. Skřeti mu pak dali jméno Tajemný, což za nějaký čas bude něco, čeho se bude temnota bát, ale nepředbíhejme událostem.
Harry vyšel na ulici, a vydal se k madame Malkinové.
"Dobrý den," usmála se žena.
"Dobrý," zabručel chlapec, který věděl, co ho nyní čeká.
"Co si budete přát?"
"Potřeboval bych čtyři hábity. Jeden pro všední nošení, druhý společenský, v lahvově zelené barvě, a dva speciální. Musí mít hlubokou kápi jeden čistě bílý a druhý čistě černý. Jen mi tam, kolem těch speciálních, dejte světle modré lemy, na bílý, a temně červený lem na černý," požádal.
Prodavačka přikývla a hned mu začala ukazovat různé látky a Harry si vybíral. Nakonec skončil na stoličce. Naštěstí byl připravený. Když si sundal mikinu, měl na sobě ještě jakousi kšiltovku, která mu zakrývala jizvu ve tvaru blesku.
Stál tam asi půl hodiny, když byla žena hotova. Za chvíli odcházel s novým oblečením.
"Teď kam," zamumlal si pro sebe.
Nakonec vyrazil k Olivandrovi.
"Dobrý den," zamručel.
"Dobrý den," zašveholil prodavač. "Co si budete přát?"
"Chtěl bych poradit. Potřebuji svou magii skrýt před nepřáteli. Jde to nějak? Nechci totiž, aby mě vystopoval kdokoli, ani ministerstvo."
Muž na něj chvíli hleděl.
"Existuje speciální přísada, kterou je možné dát do hůlky, ale nevím, jestli by to ta vaše vydržela. Mohu se podívat, jaká je ta vaše?"
Harry netušil, jestli chce jen vědět, kdo je, nebo ne, ale doufal, že mu může věřit. Nejistě natáhl ruku a podal mu nejcennější věc, kterou vlastnil.
Muž si jí chvíli zaraženě prohlížel, pak se usmál. "Dobrá, myslím, že to půjde."
"Bezva," zavrčel.
Olivandr se dal do práce a za necelou hodinku mu podával hůlku.
"Je vylepšená, ale myslím, že by v pozdějších letech bylo možné jí ještě vylepšit. Mohlo by se vám to hodit," mrkl na něho. Podával mu hůlku, která byla nyní černá, až na jeden malý šedý pruh, který se kolem černého dřeva spirálovitě vinul.
"To jsem rád," usmál se chlapec.
Muž se na chvíli zamyslel a pak zmizel. Po chvíli se však vrátil a podával mu jednu z knih. "Odejdi, chlapče, a uč se, dokud to jde. Válka se blíží, a pokud chceš přežít, musíš vědět jak. Bradavice jsou dobrá škola, ale nenaučíš se tam to, co ty potřebuješ. Tohle je kniha o hůlkách. Vylepši jí, až nastane ten správný čas. Odejdi, zmiz z očí Ty-víš-koho, jen tak můžeš vyhrát," nabádal ho.
"Udělám to," usmál se chlapec. "A slibuji, že vás poslechnu," prohlásil a vzal si s vděkem knihu. Zaplatil poloviční cenu a odešel.
Vydal se do pomůcek, kde si koupil bezedný vak, nějaké dýky, luk se šípy. Zapadl i do lékárny, kde koupil spousty přísad a nakonec knihkupectví. Knih tam bylo skutečně hodně a Harry jich hodně potřeboval.
"Dobrý den," zašklebil se rozespale prodejce.
"Dobrý," zamručel. "Potřebuji nějak knihy," zašeptal. "Mohu se tu porozhlédnout?"
Muž mu jen pokynul, že ano a víc se nestaral.
Harry doslova vyvrakoval obchod. Povytahal většinu knih, které tam byly a bedlivě je prostudovával. Bílá i černá magie, lektvary, lékouzelnictví a další a další obory, které bude na své cestě potřebovat.
Prodavač se nestačil divit, když před něj přistála půlka obchodu.
"Bude to vše?" zeptal se napůl šokovaně.
"Ještě bych potřeboval něco," zasyčel. "Knihu o temnotě a světle."
"Je moc drahá," upozornil ho. "Ale obě knihy máme."
"Na penězích nezáleží," ujistil ho.
Muž přikývl a vytáhl dvě knihy. Jedna byla čistě černá a druhá čistě bílá. Chlapec zaplatil a přišel tak o většinu peněz. Zašel ještě do obchodu s lektvary a koupil si lektvar na obnovu očí a mast na jizvy. Věděl, že jeho jizva je užitečná, ale teď by ho mohla prozradit a to si nemohl dovolit.
Rozhodl se pak zajít k mudlům a tam zašel do kadeřnictví, kde mu udělali nový sestřih s temně modrými melíry, které vypadaly přirozeně, ale hlavně… vypadal teď úplně jinak.
S uspokojením zašel ještě do obchodu s oblečením a něco si koupil. Pak se rozhodl zajít do realitní kanceláře, že by si mohl koupit dům nebo pronajmout aspoň na čas nějaký byt.
"Dobrý den," usmála se mladá žena.
"Dobrý," pokýval hlavou. "Rád bych si koupil nějaký dům," prohlásil.
"A souhlas rodičů?" povytáhla obočí.
"Přijdou později," ujistil jí a přemýšlel, jak to udělá, ale pak si vzpomněl na matoucí kouzlo, které se učili na formulích a rozhodl se ho pak použít.
"Dobrá. Chceš se tedy na nějaký dům podívat?" usmála se mile.
"Ano," zazubil se.
"Máš už nějakou představu?" vyzvídala.
"Ano, chtěl bych bydlet nedaleko Greenwiche a taky bych chtěl, aby to nebylo přímo ve městě. Spíše nějaká samota v lese, pokud by to šlo. A hlavně, pokud by to byl obyčejný malý domek, bylo by to bezva," prohlásil nadšeně.
Žena se zasmála. "Vidím, že představu máš. No… něco tu mám. Jsou tu tři domy, které by odpovídali."
Jeden dům se mu skutečně líbil. Byl na pokraji lesa a patřilo k němu i jezírko. Byla to krásná samota v lese a Harry se rozhodl, že tenhle dům bude jeho. Nenápadně mávl hůlkou a pronesl šeptem zaklínadlo. Ženě se zamlžily oči, což znamenalo, že kouzlo zabralo. Harry si prozatím oddechl, ale na jak dlouho?
"Tak tady jsou tví rodiče," usmála se. Vstala a potřásala si rukou se vzduchem. Švitořila něco do neznáma o tom, že už si Harry vybral krásným dům a kdesi cosi.
Harry se dobře bavil. "Mno.... já si myslím, že ten dům koupíme," prohlásil.
"Báječně," usmála se. "Budete mi to tady muset podepsat," ukázala na několik papírů. Harry to rychle podepsal svým vlastním písmem, a když se otočila, rychle podškrtl i svého "otce".
"Výborně," zaradovala se. "Zaplatíte hotově nebo..."
"Hotově," prohlásil hned Harry a dal jí mudlovské peníze, které mu v bance vyměnili. "Kdy se můžeme nastěhovat?"
"Hned," zazubila se.
Harry se s ní rozloučil a odešel. Nyní se konečně mohl vrátit domů.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vruon Vruon | 23. srpna 2008 v 0:42 | Reagovat

Tahle povídka vypadá dobře :D Sice nemám rád povídky kde se vyskytují viteály, ale... zatím to vypadá slušně ;)

2 Zuzana Zuzana | 23. srpna 2008 v 15:59 | Reagovat

Táto poviedka sa mi strašne páči. Už sa teším na pokračovanie. Píš ďalej...:))))

3 KiVi KiVi | Web | 23. srpna 2008 v 16:29 | Reagovat

:D chudák prodavačka :D...ale chci upozornit na tu jizvu...nejde odstranit..leda použít na ní matoucí kouzlo aby nebyla vidět, ale mastí jí odstranit nejde...na to, že stačí upravit hůlka aby běkoho nenašlo ministerstvo jsem si už zvykla...i když mě to furt vytáčí :D

4 Peťulďas Peťulďas | 23. srpna 2008 v 16:47 | Reagovat

no jo no vypadá to fakt dobře :o jen tak dál

5 Martina Martina | E-mail | 24. srpna 2008 v 16:26 | Reagovat

dobrá kapitola těším se na další

6 Vruon Vruon | 24. srpna 2008 v 20:18 | Reagovat

KiVi: Nesouhlasím proč by nešla jizva upravit i jinak?? Prakticky nikde v knihách není napsané že y to nešlo, pokud to nebude obyčejný lektvar kterých se vydávaj stovky, ale nějaký speciální tak v tom nevidím problém. V knihách je napsáno něco n způsob že je stvořena nějakou mocnou zlou magií což znamená že nejde viléčit (nebo aspoň ne normálními postupy) ale když to budou nenormální postupy tak to není problém.  Přece jen na ošetřovně mu to Popy svími častými lektvary ani hůlkou nedokázala vyléčit to je pravda, ale taky se nikdy nesoustředila přímo na jizvu a pokud to bude nějaký speciální lektvar (hodně silný) a aplikuje se rovnou na jizvu je možné že účinkovat bude. Je jenom zažitým pravidlem ve ff že jizva tam prostě bude a basta ať dělá kdo che co chce jelikož si někteří myslí, že bez jizvy by to nebyl Potter. Podle mě je možný se zbavit té jizvy, ale musí to být něčím hodně magickým a přímo na jizvu ;)

7 KiVi KiVi | Web | 24. srpna 2008 v 21:28 | Reagovat

Samozřejmě jsou to jenom dohady ;) ale podle mě je kletba smrti natolik silná a magická, že to nejde...nemluvě o tom, že je to přímý spojení s Voldemortovou myslí....

8 Vruon Vruon | 24. srpna 2008 v 21:36 | Reagovat

Myslím, že to spojení mezi nimi by bylo i po ztrátě jizvy. A právě proto že je Avada tak silná říkám, že by to šlo jenom další silnou léčivou magií soustředěnou na tu jizvu. A nebo Voldemort jakožto sesilatel kouzla co jizvu způsobilo by jí taky dokázal vyléčit a mnohem snáz, ale dost pochybuju že by to udělal :D

9 lizí lizí | 25. srpna 2008 v 12:04 | Reagovat

pěkná povídka

10 Narutard41 Narutard41 | 2. října 2008 v 21:20 | Reagovat

Husty! Sem zvedavej, co ma Harry za lubem... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama