3. kapitola (VD-L)

26. prosince 2009 v 20:59 | zazo |  Vánoční dárek: LOVEC
Tak jsem nevydržela a přidala další kapitolu. Doufám, že se nezlobíte :-P... no, snad přidám i zítra, to se ještě uvidí ;)...

3. kapitola


"A co dělá?" zeptal se zvědavě, ale Argen poznal v jeho hlase nejistotu a obezřetnost. Bodlo ho u srdce.
"Spí."
"Spí?" vykulil překvapeně oči.
"No… spí."
"Všichni spí," prohlásil zklamaně a snad i naštvaně. "Jen já ne."
Argen se začal smát. "Všechny kočkovité šelmy převážnou část dne prospí. Ty jsi člověk… jsi denní tvor."
"A oni jsou noční?" nadhodil.
"Ehm… no… ani ne."
Harry se začal smát. "To pořád spí?"
"Pořád ne, ale hodně času prospí."
"A jak vypadají?"
"Velká přerostlá kočka se žlutou srstí a hnědým límcem kolem krku. Ten límec je z velkých hnědých chlupů."
Harry se tomu musel smát. "Límec?" hihňal se.
"No jo… nějak tak to vypadá."
"Tati? Nemohli bychom mít taky nějaké zvířátko?" zeptal se nejistě a přešlápl.
"No… uvidíme," usmál se Argen a doufal, že se Harry zase v jeho přítomnosti uvolní. Poslední dvě hodiny, co strávili u pavilonu kočkovitých šelem, si nepřál nic jiného. Harry si pořád dával pozor na jazyk a neustále si dával pozor na jakoukoli změnu v jeho hlase.
"A tati? Mohl bys…" znejistěl ještě víc a Argen cítil, jak ho bodlo u srdce.
"Ano?" zeptal se zoufale. Vážně už nevěděl, co má dělat.
"Mohl bys… mohl bys mi přečíst… co… co o nich píší na těch cedulkách?" zašeptal někam do země. Argen u něj poklekl a uchopil jeho tvář do dlaní.
"Harry, prosím… já se ti moc omlouvám za všechno… nemusíš se mě bát… nebudu se zlobit. Slibuji," zašeptal a pokoušel se uklidnit své zoufalství.
Chlapec se pousmál. "Do-dobře."
"Tak a teď jsi chtěl něco vědět o lvech, že jo?" nadhodil a podíval se na cedulku a začal Harrymu číst. Ten ho s nakloněnou hlavou poslouchal.
"Tak. Ještě něco bys chtěl?" usmál se Argen a vyzvedl Harryho do výšky. Chlapec byl hodně malý, ale lovec věřil, že za pár let pořádně vyroste.
"Co takhle něco k jídlu?" nadhodil.
Argen se zasmál. "Jdeme něco ulovit? Jídla se tu pase spousta a nemá to kam utéci," zazubil se, a v očích mu jiskřily pobavené jiskřičky.
"Tati, myslím, že to by nešlo," zasmál se chlapec.
"Tak tě vezmu někam na jídlo. Chceš pořádný oběd, nebo nějakou svačinku?" nadhodil.
"Nooo…" protáhl. "Něco pořádného," prohlásil vesele.
"Tak jdeme," pousmál se.
Zašli do jedné z restaurací a tam si něco objednali. Argen trochu Harrymu s jídlem pomohl a pak si spolu jen povídali a jedli.
"Tati?"
"Ano?"
"Uvidím někdy?" zeptal se nejistě.
Argen si povzdechl. "Určitě ano," usmál se.
Harry se na něj usmál. "To myslíš doopravdy anebo si to přeješ."
"Oboje, mládě," ujistil ho.
Harry přikývl.
"Netrap se, ano? Však to nějak spolu dokážeme."
"Já vím," usmál se chlapec a rychle dojedl oběd. "Kam půjdeme teď?"
"No, podle toho, jaké zvíře tě láká?"
"No…"

"Lama… aha," povzdechl si Argen a díval se do očí koni podobnému tvoru, který ho stihl ještě poprskat.
"A co taková lama dělá?" nadhodil.
"Prská," zavrčel Argen a utíral se. "Potvora jedna, počkej, až tě jednou vypustí do volné přírody. Zaručuji ti, že se nedožiješ ani dne svobody."
Harry se hihňal a pak už se rozesmál, protože, i když neviděl, slyšel až moc dobře, že Argen to schytal znova.
"Nechceš jít jinam?" sykl podrážděně a Harry se hned smát přestal. Argen viděl, jak chlapec strnul a sklopil hlavu. V duchu na sebe zanadával. "Než si to rozmyslim a tu potvoru hned nezabiju?" dodal.
"Tak jo," prohlásil zklamaně. Argen pochopil. "A cestou ti budu o lamách vyprávět, jo?" nadhodil.
Chlapec se usmál. Argen vzal Harryho za ruku a cestou mu vše vyprávěl.
"Já se tak těším, až budu lovcem," usmál se. "Bude to skvělé."
"Nikam nespěchej, mládě," zasmál se Argen.
"Tati… to říkáš pořád," uculil se.
Muž rozcuchal Harryho a jemně jej uchopil kolem ramen. "No tak vidíš," zasmál se. "Hele… vlci," ušklíbl se. "Víš, jaký je rozdíl mezi vlkem a vlkodlakem?" nadhodil.
"Jasně," zazubil se Harry. "Vlkodlak má hranatější nos, zuby jsou mírně zahnuté a vyčuhují z tlamy. Mají roztřepený ocas o mnoho více, než normální. A hlavně mají jasnou duhovku s čočkou. Barvu očí mají vždy jantarovou s pruhem okolo. Pruh má barvu oka kouzelníka." (Vlkodlaka si představuju hodně jinak, abyste neřekli, ale držím se toho, co napsala Rowla. No… postupem času to změním a trochu předělám, ale to za nějakou dobu, přeci jen děj půjde jiným směrem, než se teď zdá.)
"Výborně," usmál se spokojeně Argen. "A co nemají rádi?"
"Nemají rádi stříbro. Vadí jim vlčí mor a také nemají rádi dračí krev. Jsou náchylní na štíří jed, ale jsou imunní vůči jedu pavouka a hada. Nejde je porazit kouzly, protože na většinu jsou imunní. Nejzranitelnější jsou v lidské podobě, kde je lze porazit kouzli, ale je to složitější."
"Skvěle," zasmál se. "Ale kouzla účinkují, některá. Jen proti čistokrevnému vlkodlakovi to nemá cenu použít."
"Aha," zamumlal. "To jsem nevěděl."
"Tak a už to víš," ušklíbl se Argen. Z výběhu se ozvalo vytí.
"Vyje stejně jako vlkodlak," zamumlal.
Argen se zasmál. "Vlkodlak je vlčí člověk, Harry. Jsou stejní jako vlci, jen malé rozdíly je od sebe rozlišují."
Chodili po zoo ještě hodně dlouho. Strávili tam celý den.
Večer pak spolu seděli na lavičce naproti výběhu s žirafami. Argen s Harrym měli zmrzliny a tak seděli a pochutnávali se na té dobrotě.
"Páni, to je hluku," zazubil se chlapec a naslouchal nejrůznějším skřekům a řevům zvěře.
"Krása, že?" nadhodil. "Uděláme si někdy výlet do divočiny. Tam je to také nádherné," prohlásil.
"Tati? Kde všude už jsi byl?" nadhodil.
"Víš… nikdy jsem se z Anglie a Irska nehnul. Tedy… podíval jsem se jednou do Francie a do Německa, ale nijak daleko a ne na moc dlouho. Docela mě některé země lákají, ale nebyl čas."
"Tati? A uděláme si zase takhle někdy výlet?"
"Když budeš chtít?"
"Jasně," rozzářil se.
"A kam bys chtěl?" nadhodil.
"Já nevím, kam chceš ty?" zeptal se.
"Hmm… prý je to hezké v Egyptě a možná by tam měli lék i na tvou nemoc," zamumlal.
"Vážně?" vydechl Harry.
"Ale neraduj se. Nevím to jistě."
"Tak jo… kdy pojdeme domů?"
"Myslel jsem, že tu ještě nějakou dobu zůstaneme," prohlásil překvapeně.
"Fakt? Skvělí," usmál se. Harry však po chvíli zívl a Argen si toho hned všiml.
"Ale teď půjdeme do hotelu a ty si půjdeš hned lehnout."
"Tak jo," usmál se Harry.
Oba se zvedli a vydali se ven, ale Harry usínal už cestou. Bylo toho na něj dneska moc a tak, když ho Argen zval do náruče, neprotestoval. Za chvíli mu usnul v náručí.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Felis Felis | Web | 26. prosince 2009 v 21:16 | Reagovat

skvělý!! Už se moc těším na  další díl! :-D

2 Jirimon Jirimon | 26. prosince 2009 v 21:21 | Reagovat

no vypadá to dobře myslím celá tahle povídka ale doufám že se z toho nakonec nevyklube slash to by mě mrzelo jinak jsem moc rád a čekám na další

3 Wocas Wocas | 26. prosince 2009 v 21:28 | Reagovat

Moc pekna kapca:-D...nmuzu se dockat dalsi

4 Alexia Alexia | 26. prosince 2009 v 21:32 | Reagovat

skvela poviedka :-D

5 Avatar Avatar | 26. prosince 2009 v 21:48 | Reagovat

Skvělé kapitolky :) píšu to i za minulou :) Moc se mi líbí to jak si Harry rozumí s miou.... potom ten jeho vztah s tátou atd... :) Doufám, že to dopadne v Egyptě skvěle a Harry uvidí, vhtěl bych ho vidět v Bradavicích :) no nic teď jen čekat na další dílek :)

6 Nadarja Nadarja | 26. prosince 2009 v 21:56 | Reagovat

Hezké, jen málo děje.

7 Elis Elis | 26. prosince 2009 v 22:19 | Reagovat

Skvělé ale měla bys dát kapitolu i k Lordu z Triosu, jinak skvělý.

8 Anna Anna | 26. prosince 2009 v 22:20 | Reagovat

Super, moc se těším na pokračování.

9 Imala Imala | 26. prosince 2009 v 22:26 | Reagovat

Moc pěkný ... :)

10 Zuzik Zuzik | E-mail | 26. prosince 2009 v 22:46 | Reagovat

super kapča, už se těším na to jestli uvidí

11 Amanda z Kruhové ohrady Amanda z Kruhové ohrady | 26. prosince 2009 v 23:11 | Reagovat

proč nepokračuješ s povídkou Kmotrem na plný úvazek??ta je nej!!!prosím pokračuj

12 Hrabe_ Hrabe_ | 26. prosince 2009 v 23:48 | Reagovat

Super kapci dneska:-) Diky moc za pridani

13 ciaky ciaky | 27. prosince 2009 v 8:44 | Reagovat

dobrá kapča

14 zazo zazo | 27. prosince 2009 v 9:47 | Reagovat

Amanda z Kruhové ohrady: Není moje. Budeš se muset zeptat autorky, ale bohužel jsem s ní ztratila kontakt a ona se doposud neozvala.

15 Champik Champik | Web | 27. prosince 2009 v 11:53 | Reagovat

Dobrý

16 Amanda z Kruhové ohrady Amanda z Kruhové ohrady | 27. prosince 2009 v 12:20 | Reagovat

[14]: OK ;)

17 drahokam drahokam | 27. prosince 2009 v 13:14 | Reagovat

Opět skvělá kapča, ale opravdu mne trápí, že se po něm nikdo neschání. Doufám, že v Egyptě něco najdou a Harry zase bude vidět, byla byto škoda, ale kdyby nastoupil do Bradavic, to by bylo vzrůšo, Harry toho hodně umí a s uzdraveným zrakem by se toho naučil ještě více, takže asi učitelé koukali. Moc pěkná kapča a těším se na další várku, snad Ti vyjde čas a nám nevděčníkům přihodíš další nášup.

18 anfulka anfulka | 27. prosince 2009 v 13:49 | Reagovat

úžasná kapitola

19 Land Ish Land Ish | 27. prosince 2009 v 14:12 | Reagovat

Bože, jen ne do Bradavic s ním!:D
Ne, to je mi fuk, dělej si s ním co chceš, je to tvoje povídka.:D Ale zatím pěkná, začátek pomalejší, než bych si přála. :)
Už se těším na další. Jak jinak.:)

20 lusi lusi | 27. prosince 2009 v 14:16 | Reagovat

good, rychle další díl ;-)

21 Thanan Thanan | 27. prosince 2009 v 16:28 | Reagovat

super povídka, zajímavý děj ale místo do egypta by mohly jet do Japonska(úžasná o země :-) :-D )těším se na další vývoj :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama