4. kapitola (VD-L)

27. prosince 2009 v 18:11 | zazo |  Vánoční dárek: LOVEC
Moná sem dám jednu ještě dneska, ale uvidíme... jinak zítra by měla být určo ;)

4. kapitola


Harry se smál. Měl velice dobrou náladu. Argen mu vyprávěl spousty příběhů a hrál si s ním celý den. Bylo to už pár týdnů, co byli zpět doma, ale nijak jim to nevadilo. Bylo jim dobře. Argen už stihl zpacifikovat několik nebezpečných tvorů a uklidnil několik klanů.
"Jsi úžasný," vychvaloval ho neustále Harry. Argen se tomu usmíval. Nenáviděl, když ho někdo chválil, tedy… pokud tu chválu nepronášel jeho syn. Od něj mohl tyhle slova poslouchat klidně pořád dokola a stále by se cítil báječně.
"Jen tři rány… no teda. To bych nedokázal. Takhle snadno skolit mladou chiméru," poskakoval Harry kolem stolu. "No teda… Mirabal tvrdila, že chiméru skolíš jen na desátý pokus, pokud máš štěstí a ty…"
Argen se tomu smál. "Mirabal mluvila o dospělé chiméře. Zabít mládě není až tak hrozné." Ale Harry jako by ho nevnímal. Pořád Argena vychvaloval.
"No tak mládě," krotil ho po chvíli lovec, ale v očích mu svítily šťastné hvězdičky. "Pojď ke mně a nech těch hloupostí."
Harry k němu přišel a nechal se obejmout.
"Tak a teď mi pověz, kdy chceš jet do Egypta?"
Harry se zamyslel. "Po Vánocích," prohlásil.
Argen se usmál. "Tak dobře. Po Vánocích."
"Myslíš, že tam něco najdeme?" nadhodil.
"Ale jistě. Určitě ano," zazubil se lovec a rozcuchal Harryho už tak neposedné vlasy.
Harry se usmál a více se o svého otce opřel. "Tati? Jak dlouho tam budeme?"
"Nevím. Tak dlouho, jak bude třeba," prohlásil a neochotně Harryho odtáhl. "Pojď, jde se cvičit."
Celý den jim rychle utekl stejně, jako všechny ostatní. A než se Harry nadál, byla Hermiona zpátky a čekala na něj jako dříve na jejich paloučku.
"Ahoj," usmál se někam do prázdna. Pak však málem upadl, jak jej něco prudce objalo. Harry vnímal jen Hermionu a její slzy, které mu kapaly na rameno.
"Co se stalo?" zeptal se vyděšeně.
"B-bu," vzlykala. "Bude-me s-se s-stěhovat do L-Lon-Londýna," plakala.
Harry ztuhl. Takže přijde o svou další kamarádku hned, jak jí našel? Jakoby tamta předešlá nestačila (O ní jindy :-P…) "To je mi líto," prohlásil po chvíli. "Ale psát si budeme, že jo?"
"Jistě," vzlykla už míň a pohladila ho po tváři.
"A teď mi vyprávěj, jak ses měla ve škole a co je nového, kromě toho stěhování."
"No, ve škole se mi daří dobře. Našla jsem si kamarády, ale nejraději mám Ronalda Weasleyoho a jeho bratry. Páni, musím ti říct, co všechno provádějí. A taky… musím ti říct, co se tam stalo a…"
Harry se usmál. "Tak povídej," vyzval jí.
"Tak hele," zazubila se dívka. "V jednom patře je schovaný tříhlavý pes a něco hlídá."
Harry se podmračil. "Kerberos," zamumlal.
"Co?"
"Kerberos tříhlavý pes. Je to ohnivý kouzelný tvor. Jeho slabinou je jeho sluch. Je totiž citlivý na hodně vysoké tóny, který vydává pouze jedna speciálně upravená píšťala. Ovšem také se říká, že jakákoli hudba tyhle psy uspává."
"Páni…" vypískla dívka. "Co o něm ještě víš?"
"Kerberos je velice ochranitelský. Pokud mu nařídíš, aby něco hlídal, brání to do konce svých sil. Také je prý věrný tomu, kdo jej odmalička vychová. Když se k němu nijak nepřiblížíš nebo nechceš jeho hlídací předmět, nezajímá se o tebe," pokrčil rameny.
"To je úžasné."
"Ano…no a co se tam dělo dál?"
"No jistě," vydechla. "No to bys nevěřil. Do školy se dostal trol a…"
"Trol?" nadhodil. "Jaký?"
"Jeskynní," vydechla Hermiona celá nedočkavá a čekala, co jí její kamarád řekne.
"Jeskynní trol je tak hloupí, že se netrefí do dveří," prohlásil. "Kolik toho tam omlátil?" nadhodil.
"Skoro nic. Jen semnou skončil na záchodcích a kdyby se tam neobjevil Ronald a Seamus s Nevillem a Deanem tak by mě asi rozmačkal."
Harry se podmračil o to víc. "Trol… jeskynní trol… ve škole bez jakéhokoli poničení… kdy jste si ho všimli?" nadhodil.
"Nikdo si ho nevšiml," zakroutila hlavou dívka. "Všiml si ho až jeden profesor."
Harry se zamyslel. "A kde jste v tu dobu byli?"
"Všichni jsme byli na večeři. Všichni… byla totiž oslava, až na tohohle profesora."
"Na něj si dávej pozor. Je nebezpečný," prohlásil nakonec pevně.
"Jak to myslíš?" nadhodila.
"Víš, Hermiono, ten trol se do budovy nikdy nedostane sám od sebe. Nemá na to dostatečnou inteligenci a nejsem si jistý, kolik trolů žije v okolí školy, ale moc asi ne, takže tohle nebyla náhoda, nebo to byla sakra veliká smůla a veliké štěstí, že nic nerozbil."
"Dobře," přikývla a opět ho objala. "Budeš mi moc chybět," prohlásila.
"Ty mě taky," prohlásil vážně.
"Jo a než na to zapomenu. Je lék na tvou nemoc," prohlásila.
"Vážně?" vydechl.
"Je to recept z Egypta. Pokoušela jsem se ten lektvar vyrobit," zašeptala. "A udělala jsem ho pro tebe. Já… mám ho tady. Jestli chceš?" zašeptala.
Harry ztuhl překvapením. Najednou nevěděl. Měl strach ze zklamání. "Já… nevím. Nevím, jestli to bude…"
"Zkus to," zašeptala.
Harry si povzdechl. "Dobrá," zamumlal a natáhl ruku, do které mu dívka dala pohár. Nejistě jej přiložil ke rtu a vypil celý obsah. Byl to nechutný přípravek. Pálil v krku a bylo to nepříjemné.
Hermiona nejistě postávala kousek od něj.
Chvíli se nic nedělo a tak to Hermiona nevydržela. "Vidíš něco?" zašeptala nejistě.
Harry zavrtěl hlavou a povzdechl si. "Nevadí," usmál se smutně. "Aspoň jsi to zkusila," prohlásil potěšeně. "Přijdeš zítra? Než odjedete?" nadhodil.
"Jistě," zamumlala nešťastně. "Mě… je mi to tak líto… mohla jsem to ale pokazit a třeba… třeba to funguje, jen jsem to popletla," povzdechla si.
Harry mlčel. "Uvidíme se tedy zítra. Zatím se měj hezky," zazubil se.
Když Hermiona odešla, toulal se Harry lesem. Cítil zklamání a smutek. Mohl konečně vidět. Mohl vidět svého tátu, Hermionu a jiné další věci. Tolik si to přál, ale nepovedlo se.
Došel až na mýtinu a posadil se. Nebylo mu moc dobře. Ten lektvar nebyl moc příjemný. Bolela ho celkem hlava. Chvíli seděl a pak ztuhl.
Jeho temným světem prošlo nepatrné světlo. Viděl strašně matně a temně. Viděl jen nezřetelné obrysy a ty se po nějaké době zaostřily.
Harryho srdce bušilo naplno. Bylo to pro něj něco nového… ne úplně, ale po tak dlouhé době si už nepamatoval, jak vypadají stromy, jak vypadá tráva a teď.
Barvy ještě neviděl, ale nemělo to trvat dlouho. Seděl na mýtině a čekal.
"Ahoj," ozvalo se za ním. Harry se lekl.
"No tak maličký," smál se Argen. "Copak se stalo? Vypadáš, jakoby se něco dělo… stalo se něco s Hermionou?"
"Stěhuje se do Londýna," špitl a podíval se na obrys svého otce. Opět se obraz trochu zaostřil a Harry mohl rozpoznat jaké oblečení má na sobě.
"To je mi líto," prohlásil Argen smutně a posadil se vedle něj. Harry se pokoušel rozeznat jeho tvář a tak, ale na to nebyly jeho oči ještě připraveny. Argen se na něj nedíval, pozoroval okolí.
"Ale psát si budete ne?" nadhodil. "A navíc si myslím, že jí ještě uvidíš," usmál se na něj a ztuhl. "Harry, co to děláš?" zeptal se, když viděl, jak Harry mžourá očima.
"Já…" zamumlal a ztuhl. Jeho oči se zase posunuly o kus k lepšímu a Harry konečně viděl podivné barvy, které sice byli temné a vesměs se skládaly jen z černé, matně světle šedé a takové hnědé, než cokoli jiného, ale byly to barvy. Harry však viděl teď i jemnější detaily.
"Copak?" zeptal se starostlivě Argen. "Nestalo se nic?"
Harry však nevěděl, co by měl říct. Měl radost, ale součastně měl strach. Tenhle svět moc neznal. Nebyl na něj zvyklí.
"No tak, maličký?!" strachoval se Argen a položil mu ruku kolem ramen. "Copak se stalo?"
Harry to nevydržel a objal ho. Chvěl se a z očí mu stékaly slzy.
Argen ho hned začal utěšovat, ale nevěděl, co se stalo. Myslel si, že jej tolik vzal odjezd Hermiony.
"Tati," špitl Harry, který opět nic neviděl, jak se tiskl ke svému otci. "Mám strach," zamumlal.
"Z čeho?" vydechl lovec.
"Ze všeho," vydechl.
"Harry, co je s tebou?"
Harry slyšel strach, který z Argena čišel.
"Tati," zamumlal a odtáhl se. On viděl. Jasně a ostře. "Tati," zašeptal a pohladil ho po tváři. Mapoval každou jeho část. Představoval si ho všemožně, ale realita byla jiná a možná i lepší. Zase k němu přitáhl a opřel se mu o rameno.
"Mládě?" šeptl nejistě. "Tak už to konečně řekni."
"Hermiona našla lék," zamumlal.
Argen ztuhl a podíval se na něj. Harry se však nedíval mimo, ale díval se mu zpříma do očí. Najednou nevěděl, co má říci.
"Tatí?" zavrtěl se nervózně Harry.
Argen se usmál a do očí se mu nahrnuly slzy. "Maličký," vydechl a pevně jej objal.

Hermiona druhý den stála nejistě na jejich mýtině. Vyhlížela Harryho, který však stále ještě nešel. Měla strach, že jej naštvala svou neschopností.
Jaké však bylo překvapení, když se před ní objevil nějaký muž oblečený v jakési vlčí kůži podobného střihu, jako měl její kamarád.
"Harry se omlouvá, ale nemohl přijít," prohlásil jemně a vděčně se na Hermionu usmál.
"Já… nevěděla jsem, že to nebude fungovat… já…"
"Nebude fungovat co?" zeptal se zmateně muž.
"Ten lektvar, já… nechtěla jsem mu ublížit."
"Ale dítě," usmál se. "Můj syn vidí," prohlásil s nepřehlédnutelným dojetím a štěstím.
Hermiona se na něj překvapeně podívala. "Harry vidí?" vydechla.
"Ano," přikývl. "Ani nevím, jak ti poděkovat."
"Dlužila jsem mu to," prohlásila. "Proč nepřišel?" vydechla.
"Je zmatený. Není zvyklí se pohybovat tady po lese pomocí zraku a tak. Musí se to teprve naučit. Celkem ho to děsí," usmál se. "Ale neboj se, brzy bude všechno v pořádku. A co se týče toho dluhu za ty vlkodlaky… tak to je záležitost Harryho, navíc jsi to splatila tím, že jsi mu nabídla přátelství a to je něco natolik cenného, že jsi mu už dlouho nic nedlužila," prohlásil.
Hermiona se začervenala.
"Řekni si, co chceš a pokud to bude v mých silách, pomohu ti," prohlásil. "A to samé mohu říci o Harrym."
Hermiona nevěděla, co má říci. "Snad jen, můžeme zůstat na vždy přátelé?" zeptala se.
Argen se zarazil. "Víš, oč žádáš?" zašeptal. "Jakmile se z nás stanou přátelé, budeš navždy v nebezpečí."
"Harry a já…"
"To je něco jiného," potřásl hlavou muž.
Hermiona se na něj podívala. "Já vás chápu, ale nebojím se."
Argen se usmál. "Dobře," prohlásil. "Kdybys kdykoli něco potřebovala, stačí se ozvat, přijít nebo cokoli," usmál se.
Hermiona se rozzářila. "Jistě," usmála se. "Děkuji vám."
"Tykej mi. Říkají mi Argen."
"A to je i vaše jméno?" vyzvídala.
Argen se usmál. "Ano. Pokud jsi dítě lovců, dostaneš jen jedno jméno. Příjmení se u nás moc nenosí, jako u jiných. Není potřeba," povzdechl si. "Nemáme hřbitovy, ani školy, jen se občas sejdeme, abychom si pověděli nějaké novinky… je to složité, ale snad jednou pochopíš."
Hermiona se rozzářila. "Jasně, díky, Argeni. Budeš mi taky tykat, že jo?" nadhodila.
Muž se zasmál. "Jistě. Měla bys jít. Je již pozdě a já budu muset taky. Harry je sám a teď, kdy je nejistý, to není dobré. Musím jej trochu uklidnit a pomoci si zvyknout na to, co si stihl odvyknout," usmál se.
"Jistě. Mějte se a pozdravuj ho…"
Lovec se usmál. "Budu a ještě jednou děkuji."
 

22 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Champik Champik | Web | 27. prosince 2009 v 18:37 | Reagovat

Bezva!!!§

2 Champik Champik | Web | 27. prosince 2009 v 18:37 | Reagovat

Jsem první :-) Si se nějak rozjela:)

3 Alexia Alexia | 27. prosince 2009 v 19:03 | Reagovat

velmi pekna kapitoal sa mi pacila :-D

4 Land Ish Land Ish | 27. prosince 2009 v 19:21 | Reagovat

No ne, tak to je povedené.:) Konečně vidí, to je MOC fajn, ale já ho nechci v Bradavicích...:D:D:D
Pěkné. Díky, že si na nás děláš čas:)

5 KiVi KiVi | Web | 27. prosince 2009 v 19:44 | Reagovat

Tak to já ho v Bradavicích chci :) Ten les je dost omezenej :). Ale tak uvidíme :D. Hezká kapitola...mě bylo jasný že Hermiona něco najde :)

6 Višnu Višnu | Web | 27. prosince 2009 v 19:45 | Reagovat

Nádhera! Strašně se mi to líbilo!

7 lusi lusi | 27. prosince 2009 v 19:55 | Reagovat

skvělýýý :-)

8 ciaky ciaky | 27. prosince 2009 v 19:57 | Reagovat

super kapča

9 Nadarja Nadarja | 27. prosince 2009 v 20:01 | Reagovat

Hezké.

10 Avatar Avatar | 27. prosince 2009 v 20:21 | Reagovat

Já ho taky chci do Bradavic, v lese se toho moc dělat nedá a v Bradavicích máš prostor pro manévrování :) Jinak moc děkuju, že sis tak pospíšila :) bylo to super, už se těšim na další dílek :)

11 Anna Anna | 27. prosince 2009 v 20:47 | Reagovat

Skvělí, už se těším na další kapitolu.

12 Wocas Wocas | 27. prosince 2009 v 21:12 | Reagovat

Moc pekna kapca:-D...nmuzu se dockat dalsi

13 zazo zazo | 27. prosince 2009 v 21:15 | Reagovat

Můžete si ho mít kde chcete, ale v dalších dílech se děj posune jiným směrem... hihi :-D...

14 Bella Bella | 27. prosince 2009 v 21:19 | Reagovat

Skvělý, absolutně úžasný....

15 Alcië Alcië | 27. prosince 2009 v 22:09 | Reagovat

Moc pěkná povídka. Těším se na pokráčko. Jsem hodně zvědavá, jak se to bude dál odvíjet. Ráda bych Harryho viděla v Bradavicích, ale to záleží jen na tobě, co se bude dít dál ;-)

16 felis-hp felis-hp | Web | 27. prosince 2009 v 22:20 | Reagovat

skvělá kapitola!! Už se moc těším na další díl :-D

17 Shelis Shelis | 27. prosince 2009 v 22:32 | Reagovat

On vidí!On vidí! To je tak moc pěkný, já jsem tak strašně ráda:D Díky za kapču a těším se na další!

18 Anfulka Anfulka | 28. prosince 2009 v 0:05 | Reagovat

Skvělá kapitola

19 Petr Petr | 28. prosince 2009 v 8:56 | Reagovat

Super kdy bude další já ve 3 odjíždím a vrátím se až 30 tak doufám že jich tu bude hodně at se mám na co těšit :)

20 Elis Elis | 28. prosince 2009 v 11:40 | Reagovat

wow, to je úžasné, že Harry vidí :D:D:D Mocinky se těším na pokráčko xD Je to úžasný xD...:))

21 Pegy Pegy | 28. prosince 2009 v 12:27 | Reagovat

Super kapči.

22 Champik Champik | 28. prosince 2009 v 12:51 | Reagovat

PROSÍM, HLASUJTE PRO MNE TADY:
http://welsh-pony.blog.cz/0912/profi-horse-2009-6-kolo-finale#comment70058622
JSEM TAM JAK CHAMPIK A CHAMPION, JE TO PRO NÁS MOC MOC DŮLEŽITÉ, KLIDNĚ PAK BUDU HLASOVAT JÁ PRO VÁS

23 drahokam drahokam | 28. prosince 2009 v 13:08 | Reagovat

Paráda, takže harry opět vidí, myslím, že se postupně přesuneme v čase ;-) jsem zvědavá co máš vymšleno dále, pěkná kapča

24 Imala Imala | 28. prosince 2009 v 14:49 | Reagovat

Moc pěkný ... :) Tak rychle další díl ... :) :D

25 Tery Tery | 28. prosince 2009 v 17:19 | Reagovat

Super! Na tohle jsem se hrozně těšila. Šup, šup s ním do Bradavic! xD Ale ať ho hned nepozná Brumbál, to by bylo po srandě. :D Nádherná povídka, sice se taky snažím psát, ale nejde mi to tak jako tobě. xD Kdyby jsi chtěla, tak se můžeš třeba podívat. (stačí kliknout na web) Tak trochu opožděně přeji veselé vánoce tobě i Harryčkovi. xD

26 Tery Tery | Web | 28. prosince 2009 v 17:19 | Reagovat

Sakra, ta skleróza, už tady máš ten web.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama